Viry …okem neviditelné podbuněčné organismy… jsou stále kolem nás. Rozlišujeme více jak 6500 druhů, ovšem dosud neznámých virů může být řádově více. Viry řadíme mezi živé organismy jen díky jejich schopnosti se množit. To jim ale umožňuje pouze hostitelská buňka.
Během dlouhého období střetů mezi člověkem a viry vznikla křehká rovnováha. Člověk si vytvořil složitý imunitní systém, viry zase vynalezly mnoho mechanismů, jak se stát neviditelnými i pro něj. Mohou vytvořit biliony kopií vironu, aniž by poškodily buňku a způsobily zdravotní obtíže. Mohou také přežívat v buňce mnoho let, aniž by byly detekovány.
Předsunutou obrannou linii imunitního systému tvoří kůže a slizniční membrány. Souvislá a těžko průchodná vrstva epiteliálních a endoteliálních buněk brání volnému styku škodlivých bakterií a virů s vnitřním prostředím člověka. Výměšky kůže a slizničních membrán se snaží průnik viru do těla ještě více ztížit.
První obranná linie je tvořena odpovědí napadených buněk a vrozené imunity. Představme si buňku v těle jako továrnu a viry jako “ trojské koně“ na USB flash disku, které “přeprogramují” řídící jednotku továrny tak, aby vyráběla jejich vlastní kopie. Také vypnou bezpečnostní systémy buňky, které by mohly zastavit jejich výrobu. Ve snaze zabránit virům v množení se napadená buňka může pokusit spustit svoji programovanou smrt – sebevraždu. Je také schopna přítomnost virů signalizovat svému okolí pomocí komunikačních molekul. Říká tím dalším buňkám: „Pozor, trojský kůň, připravte se!“ Někdy to nestačí, a do akce nastoupí složky vrozené imunity, a současně se aktivuje další vyškolená obranná linie- získaná imunita.

Každá složka imunity má k dispozici „své bojovníky” v podobě specializovaných buněk a molekul. Vrozená imunita je jako stále přítomný, „ostražitý“ strážce. Využívá například fagocytární buňky – makrofágy, neutrofily. Ty jsou někdy schopny vir rozeznat, pohltit a zneškodnit oxidativním vzplanutím. Pro představu jeden litr krve člověka obsahuje zhruba šest miliard fagocytů.
Získaná imunita vstupuje do hry v pozdější fázi, kdy přítomnost molekul z virů aktivuje klony T lymfocytů a B lymfocytů a tvorbu specifických protilátek.Skutečné infekční onemocnění se projeví teprve poté, co viry bariéry překonají a proniknou do tělních tekutin, mezibuněčných prostorů a do nitra buněk.

Skupina lidských respiračních virů je různorodá. Zánětlivá onemocnění dýchacího ústrojí patří dlouhodobě k nejčastějším příčinám nemocnosti ve světě i v České republice. Situace se pravidelně komplikuje výskytem nových mutací virů s následkem rychle se šířících virových epidemií.
Dlouhotrvající debata, zda se respirační viry přenáší pomocí kapének nebo aerosolů stále nemá vítěze. Kapénky jsou tradičně popisovány jako malé útvary větší než 5 µm, které rychle padají k zemi pomocí gravitace typicky 1 až 2 m od nakažené osoby. Kapénky, které ulpí na nějakém povrchu, si zachovávají svoji infekčnost i zde na povrchu. Infikované povrchy se stávají dalším možným zdrojem nákazy, některé druhy virů přežijí na určitých materiálech až 9 dní. Aerosoly jsou menší částice než 5 μm, které se ve vzduchu rychle vypařují a zanechávají jádro kapky tak malé a lehké, že může být hodiny roznášeno vzduchem například podobně jako je tomu u pylu.
Výzkumníci prokázali, že při mluvení a kašlání se uvolňuje směs kapének i aerosolů různých velikostí. Nicméně to, že se vir může přenášet pomocí aerosolů ještě neříká nic o schopnosti se pomocí aerosolů nakazit. Infekce závisí také na způsobu a trvání expozice, velikosti suspenze virových částic a obranyschopnosti hostitele.

Člověk díky zkoumání dokázal popsat působení virů na organismus, cestu vstupu i šíření v těle. Vynalezl bariérové ochranné pomůcky s cílem zamezit přenosu virů nebo ho alespoň snížit. Díky technologickým dovednostem se také naučil prokázat u nemocných částice virů.
V případě respiračních virů je ochrana principiálně velmi jednoduchá. Znamená nedýchat vzduch, ve kterém se šíří viry ve formě kapének nebo aerosolu, a zamezit přenosu virů z infikovaných povrchů do úst nebo očí. O co je to jednodušší v principu, o to složitější je dodržování těchto postupů v praxi. Znamená velký zásah do lidských společenských vztahů, návyků a života.
Základem ochrany před nákazou je omezení styku s dalšími osobami, omezení pobytu v prostorách s vysokou koncentrací osob, dodržování pravidel karantény a základních hygienických návyků:
-často si myjte ruce vodou a mýdlem, používejte například dezinfekci na ruce na bázi alkoholu
-nezdržujte se v místech s vyšší koncentrací osob
-udržujte od dalších osob odstup min. 1 – 2m
-nedotýkejte se úst, očí, nosu,
-používejte ochranné prostředky- roušku či respirátor, ochranné brýle, a rukavice
-při kýchání/kašlání si zakrývejte ústa kapesníkem, paží nebo rukávem– nezakrývejte si ústa rukou
-posilujte imunitu zdravým životním stylem a přísunem vitamínů
Obecně lze říct, že pokud chcete posílit imunitní systém, začněte úpravou svého životního stylu. Změňte stravování: konzumujte více zeleniny a ovoce, omezte vysoce zpracované potraviny s nadbytkem cukru, soli, nasycených tuků, nadbytku masných výrobků. Dále se snažte omezit stres, udělejte si čas na cvičení, na sebe, na odpočinek, a dopřejte si dostatek spánku.